Kočkodani Dianini se úspěšně rozmnožují
V Zoo Ostrava se kočkodani Dianini (Cercopithecus diana) úspěšně rozmnožují už řadu let. Aktuálně je zde chováno 14 jedinců těchto ohrožených západoafrických opic, což je největší skupina kočkodanů Dianiných chovaná v evropských zoo. Díky tomu, že chovatelé respektují přirozený způsob života a minimálně zasahují do jejich chovu se kočkodanům v ostravské zoo daří. Letos se zde narodila už tři mláďata.
Biodiverzita zoo: Kroužkování puštíků obecných volně žijících v areálu
V přírodním areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava pravidelně hnízdí dva páry volně žijících puštíků obecných (Strix aluco). Puštík obecný loví za šera a v noci zejména hlodavce, ale i drobné ptáky. V úterý 22. dubna proběhlo poprvé v historii našeho zoo kroužkování mláďat těchto sov. Byla okroužkována čtyři mláďata z jedné hnízdní budky. Většina druhů sov hnízdní v dutinách stromů. Doupných stromů v krajině výrazně ubylo. Jako náhrada mohou posloužit speciální budky větších rozměrů pro sovy, tzv. sovníky. Právě tyto budky puštíci v ostravské zoo s oblibou využívají. Kromě úbytku doupných stromů puštíky ohrožují také srážky s auty a vlaky, vlet do komínů a jímek.
Levhartí mláďata objevují venkovní výběh
Dvě samičky levharta cejlonského (Panthera pardus kotiya), které se narodily 2. listopadu 2024, už notně povyrostly a v těchto dnech začínají poznávat další nové prostory – venkovní výběh. Samičky si pobyt venku opravdu užívají – šplhají, skáčou, honí se, „loví“ se navzájem nebo obě „zaútočí“ na matku. Chovná samice se do her mláďat také aktivně zapojuje, kdežto otec se výchovy mláďat nezučastňuje. Mláďata se učí potřebné pohybové dovednosti, ale také vzorce správného levhartího chování, které dozajista zúročí v dospělosti. Zatím pobývají venku v dopoledních hodinách, ale postupně se doba „venčení“ bude prodlužovat.
Dvouhrbé mládě v zoo
Ve stádě velbloudů dvouhrbých (Camelus ferus f. bactrianus) je k vidění měsíc staré mládě. Samečka porodila zkušená samice (*2007), která odchovala už šest mláďat. Skupinu tvoří celkem 9 zvířat – kromě matky s čerstvým mládětem, je to chovný samec, pět samic a mládě z loňského roku, také sameček. Velbloudi sdílejí výběh s ovcemi mongolskými v dolní části zoo u pavilonu Africká zvířata
Čtyři mláďata orlosupů – dvě odchovávají rodiče, dvě putovala k pěstounům. Všechna by mohla létat ve volné přírodě!
Zoo Ostrava chová 2 páry orlosupů bradatých (Gypaetus barbatus). Letošní hnízdní sezóna začala už loni, kdy se oba páry pustily do úpravy hnízda a pářily se. Na konci prosince snesly obě samice po dvou vejcích. V jedné hnízdní sezóně je pár orlosupů však schopen odchovat jen jedno mládě. U orlosupů se vyskytuje jev zvaný siblicida, kdy silnější mládě zabije slabšího sourozence. Zoologické zahrady se snaží, aby bylo odchováno co nejvíce mláďat, proto se často druhé vejce přemísťuje do líhně. Inkubační doba u orlosupů trvá 53–54 dní. Po několik dnů po vylíhnutí ošetřovatelé mládě rozkrmí (viz video), a „přebytečná“ mláďata, dříve než si začnou vštěpovat podobu rodiče, podkládají náhradním pěstounským párům. Pro další chov a hlavně v případě vysazení do přírody je zcela zásadní, aby byla mláďata odchována přirozeně, tj. buď svými rodiči, nebo jiným párem orlosupů. V této hnízdní sezoně o 2 starší mláďata pečují rodiče a o mladší pěstounské páry v Zoo Liberec a Zoo Goldau ve Švýcarsku.