Předmluva
„Téměř každý zná obojživelníky, resp. žáby. Jedná se o mimořádně zajímavou skupinu obratlovců, kteří se vyvíjejí z vajíčka v dospělce tzv. metamorfózou – přes stádium larvy. Tento pozoruhodný proces hrál důležitou roli v historickém vývoji organismů při osidlování souše. Představuje evoluci zhuštěnou do pouhých několika týdnů, což podněcuje naši představivost.
Rozmanitost obojživelníků je obrovská, stejně jako prostředí, které obývají – kromě oceánů a polárních oblastí se vyskytují téměř všude. Jsou tak blízcí většině lidí, což dokazuje fakt, že se stali součástí mystiky, legend, národních pohádek mnoha národností. A co víc, stále ještě jsou objevovány nové druhy. Vzhledem k tomu, že jejich prostředí je ničeno takovou rychlostí, nejeden druh vymizí ještě dříve, než je vůbec objeven. Plísňová infekce, proti které neznáme lék, postupuje velmi rychle a ohrožuje celá společenstva obojživelníků. Pokud nebudeme rychle jednat, obojživelníci mohou vymizet plošně po celé Zemi. Chov obojživelníků v lidské péči je jedním z nejdůležitějších a nejúčinnějších způsobů, jak tuto postupující krizi zpomalit. Vybrané druhy, odchované ve vhodných ex-situ podmínkách, mohou znásobit a podpořit populace, které mohou být vypuštěny do chráněných míst ve volné přírodě. Proto byla vyhlášena Skupinou specialistů pro chov obojživelníků při IUCN/SSC (Mezinárodní unie ochrany přírody) a WAZA (Světová asociace zoologických zahrad a akvárií) kampaň na podporu ex-situ projektů po celém světě. Světová komunita zoologických zahrad a akvárií ochotně přijala tuto výzvu a poskytla vhodná zařízení a chovatelské zkušenosti v rámci svých institucí. Aby byla realizace kampaně skutečně přínosnou, je třeba získat finanční i politickou podporu ve všech částech světa.
Proto vřele zvu všechny z vás, abyste se zúčastnili globální kampaně na záchranu obojživelníků.
Jejím hlavním cílem přiblížit veřejnosti povědomí a pochopení krize a mizení obojživelníků. Finance získané díky této světové kampani pomohou podpořit organizační aktivity, budou financovat regionální iniciativy a také zajistí udržitelnost přežívajících populací obojživelníků. Bez okamžité pomoci je pravděpodobné, že stovky druhů těchto zajímavých tvorů by vyhynuly ještě v průběhu našeho života.“
Sir David Attenborough
Patron kampaně Amphibian Ark 2008 Rok obojživelníků
Obojživelníci čelí vysokému stupni ohrožení. Krize obojživelníků představuje největší výzvu druhové ochrany v dějinách lidstva. Jedna třetina (žáby) až jedna polovina (ocasatí) z téměř 6000 druhů obojživelníků jsou ohroženy vyhubením a přes 120 druhů již v poslední době vymizelo. To je podstatně více než u kterékoli jiné skupiny zvířat: pro srovnání, 12 % ptačích druhů a 25 % savčích je ohroženo. Globální hodnocení obojživelníků Světovou unií na ochranu přírody (IUCN) varuje, že stovkám ohrožených druhů již nemůžeme pomoci ve volné přírodě, tzn. vyzývají zoologické zahrady k záchraně, tj. vytvoření záložních populací v lidské péči.
Jaká je současná situace obojživelníků?
Třída obojživelníci je tvořena třemi skupinami (řády): ocasatí (Caudata), žáby (Anura) a červoři (Gymnophiona). Mezi těmito skupinami existují velké rozdíly jak v počtu druhů, tak ve stupni jejich ohroženosti. Nejvíce je známo druhů žab, poté mloků a čolků a nejméně známých patří do skupiny červorů. Mezi žábami je 1675 druhů (32,1 % z celkového počtu druhů žab) ohrožených nebo již vymřelých. U čolků a mloků je ale stupeň ohroženosti podstatně vyšší - 251 druhů (46.9 % z celkového počtu druhů ocasatých) je ohroženo nebo již vyhubeno. Oproti tomu červoři se zdají být v relativním bezpečí, pouze 5 druhů (2.9 %) je ohrožených. Na druhou stranu toho o červorech mnoho nevíme, asi 2/3 (66%) druhů je příliš málo probádáno.
Jaký je význam obojživelníků?
- Obojživelníci jsou důležitou součástí zdravé přírody.
- Hrají významnou roli v potravním řetězci – jsou predátory a zároveň kořistí.
- Jsou indikátory zdravého životního prostředí. Jejich úbytek je vždy znamením zhoršené kvality přírodního prostředí a varováním pro další druhy včetně lidí. Proč právě oni? Kůže obojživelníků je velice citlivá. Obojživelníci z 80ti % dýchají kůží. Tím se bohužel do jejich těla snadno dostanou i škodlivé látky.
- Obojživelníci se zkonzumují velké množství hmyzu, což pomáhá zemědělství celého světa a minimalizuje šíření nemocí, např. Malárie, příp. používání chemických hubících prostředků.
- Kůže obojživelníků obsahuje látky, které je chrání před mikroby a viry. Jsou nadějí pro lékařskou vědu při vyvíjení nových léků.
- Žáby se objevují v nejrůznějších lidských kulturách již několik stovek let jako symbol života a štěstí.
Obojživelníci v nebezpečí
Obojživelníci jsou vážně ohroženi ztrátou životního prostředí, změnou klimatu, znečištěním a používáním pesticidů, zavlečením nepůvodních druhů, lovem do restaurací i pro obchod se zvířaty.
Nejzávažnější hrozbou je však cizopasná plíseň (Batrachochytrium dendrobatidis) napadající právě obojživelníky. Nemoc způsobená touto plísní (chytridiomykóza) je pro stovky druhů smrtelná. Byla zavlečena z Afriky prostřednictvím africké žáby drápatky vodní. Drápatky, které jsou pravděpodobně imunními nosiči choroby, byly od třicátých let 20. století rozváženy do celého světa a používány k laboratorním účelům. Tímto způsobem se nemoc rozšířila po celé Zemi. Bohužel, v přírodě je v současné době neléčitelná a prakticky nezastavitelná. Ve vhodném prostředí může během několika měsíců usmrtit až 80% žijících obojživelníků. Její rozšíření ovlivňují také změny klimatu. Oteplování vysušuje vlhké oblasti, kde se obojživelníkům daří, a tyto negativní změny snižují jejich šance na přežití.
Odstrašující statistika!
- 50 % z celkového počtu obojživelníků, tj. asi 6,000 popsaných druhů, je ohroženo vyhynutím, 33 % známých druhů je ohroženo, o dalších 23 % nemáme dostatek údajů, předpokládáme ale se, že jsou ohroženi, což činí dalších zhruba 3,000 druhů v tíživé situaci.
- 122: minimální počet druhů obojživelníků, kteří již vyhynuli!
- 500: odhadovaný počet druhů obojživelníků, jejichž životní prostředí je ohrožováno způsobem, který nelze dostatečně rychle zastavit a vyžadují tudíž ex situ ochranu.
- 10: počet druhů obojživelníků, kteří tvoří životaschopné populace v zoologických zahradách Severní Ameriky
- 50: počet druhů obojživelníků, kteří tvoří životaschopné populace v zoologických zahradách celého světa
- 10 %: poměr druhů obojživelníků ohrožených vyhubením, které jsou zoo po celém světe v nejlepším případě schopné zachránit
- 1: počet druhů obojživelníků, o které se musí postarat každá z 500 největších zoo sloučených ve WAZA, aby se zastavily ztráty.
Obojživelníci jako ukazatelé zdravého životního prostředí a jejich přínos lidstvu
Obojživelníci pomáhají nám a celému světu nespočet způsoby. Poskytují léky, včetně látek, které jsou používány jako analgetika, antibiotika, stimulanty pro lidi postižené infarktem a léky na různé nemoci včetně depresí, mrtvice, Alzheimerovy nemoci a rakoviny. Australská žába Litoria chloris a její příbuzní nám dávají látku schopnou prevence HIV, příčiny AIDS.
Prostřednictvím tenké kůže obojživelníci dýchají (až z 80ti %) a přijímají vodu, zároveň jsou ale díky tomu velmi zranitelní vůči znečištění životního prostředí, zejména ze zemědělství, průmyslu a farmaceutického odvětví. Například DDT, PCB a dioxiny (látky podobné ženským hormonům) mohou ovlivňovat endokrinní systém a způsobovat “poženštění” u obojživelníků (ale i vodních organismů, např. ryb). Tyto případy již byly zaznamenány u jedinců žijících v přírodě, nicméně o dlouhodobých vlivech na populaci se toho zatím moc neví.
Obojživelníci byli používáni horníky v dolech, aby je v podzemí včas varovali před přítomností jedovatých plynů (podobně se používali i citliví kanárci). Stejně tak nás obojživelníci mohou upozorňovat na nebezpečné životní prostředí, které by mohlo mít vážný vliv na i naše zdraví.
Obojživelníci jsou významným prvkem celého ekosystému. V 70. letech minulého století bylo objeveno, že mločík Plethodon cinereus byl nejvíce zastoupený obratlovec v lesích na východě USA a že svou biomasou převažoval nad všemi ptáky a savci dohromady. Obojživelníci se živí především hmyzem a dalšími bezobratlými. Odhaduje se, že např. jediná populace rosničky Acris crepitans čítající asi 1000 jedinců by mohla zkonzumovat téměř 5 milionů bezobratlých za 1 rok. Jednoznačně jsou obojživelníci významnými predátory malých bezobratlých, ale zároveň také slouží jako potrava pro větší predátory. Jsou tak významným a nepostradatelným článkem v potravním řetězci. V oblastech, kde došlo k poklesu stavu obojživelníků došlo k nárůstu škůdců a hmyzu, který přenáší nejrůznější nemoci, včetně těch lidských.
Role obojživelníků v kultuře a náboženství
Obojživelníci hrají také důležitou roli v lidské kultuře. Lidé vnímají obojživelníky různými způsoby. Zatímco v některých kulturách byly žáby a ropuchy považovány za symbol zla, jiné kultury je považovaly za strážce životodárného deště nebo znak plodnosti a štěstí. A některé je prostě využívaly jako zdroj potravy. Obojživelníci byli oslavováni nebo zatracováni jako postavy z bájných historek, jako posvátné bytosti. Používali se i jako příměs lidových léků…
Před-biblická doba. Šamanismus, datován zpět do období doby kamenné, je považován za základ všech náboženství. Šaman byl vůdce, jehož funkcí bylo tvořit spojení mezi jeho lidem a duchovním světem. Ropuchy byly významné pro šamany pro jejich symbolickou hodnotu a halucinogenní účinky. V raných asijských kulturách a Americe před příchodem Kolumba byla ropucha považována za Matku Zemi, začátek a konec života. Egyptská bohyně dětí Heqet je obvykle zobrazována s hlavou žáby. Lampy a amulety ve tvaru žáby byly umisťovány do egyptských hrobek, aby zaháněly démony z podsvětí.
Bible. Křesťanská víra nezobrazuje obojživelníky v tak pozitivním světle. Jedna z pohrom seslaných na Egypt byla ve formě záplavy žab. Za povšimnutí však stojí, že tato pohroma předcházela pohromě znečištění vody a byla následována pohromou ve formě přemnožení hmyzu.
Středověk. Od středověku byly ropuchy a čarodějnice úzce svázány. Podle některých pověr, čarodějnice žily s žábami. Díky chemickým látkám obsaženým v jejich kůži se žáby staly populární ingrediencí kouzel a lektvarů.
Moderní původní společnost. Lovci z některých původních amazonských kmenů si třou do zanícených ran výměšky kůže žáby Phyllomedusa bicolor. Toxiny, které jsou v kůži obsaženy, vzbuzují zvracení a halucinace a údajně způsobují větší úspěch při lovu. Aboriginiové používali žáby rodu Cyclorana jako zdroj vody v období sucha. Indiáni z Kolumbie potírali výměškem ze zad žab Phyllobates terribilis ostří svých šípů, které poté používali jako jedovaté k lovu opic.
Současnost. Kermit -žába, jedna z postaviček z pořadu Sezame, otevři se měl svůj debut v roce 1955. Od té doby těší děti každého věku svým vystoupením. Žáby pak mají své místo v mnoha pohádkách a povídkách.
Zneužívání. Pitva žáby je součástí osnov téměř všech škol. Některé provádějí pitvu na konzervovaných jedincích, některé však vyžadují po svých studentech usmrcení žáby buďto éterem, dekapitací či poškozením mozku. Žádná z metod není humánní. V každém případě však jedinci, kteří jsou k pitvám použiti, pochází z volné případy. Takovéto zneužívání není přípustné. Většina studentů ke svému dalšímu vzdělání pitvu žáby nepotřebuje a jejich budoucí zaměstnaní nebude mít s anatomií zvířat vůbec nic společného. Potřebné informace by navíc mohli získat z učebnic a videa .
Další forma zneužívání je pojídání žabích stehýnek. Spojené Státy spotřebují více než 625 000 kg žabích stehýnek ročně. Ačkoli existují speciální farmy na chov žab pro tento účel, většina žab v restauracích pochází z volné přírody. Metoda, jakou se sbírají je brutální. Zvíře je zaživa nabodnuto na ocelovou tyč, useknou mu nohy a poté je hozeno zpět do vody, aby umřelo. Proto pokud si chcete dát v restauraci žabí stehýnka, vždy se ptejte po jejich původu.
Pro více informací ke kampani navštivte www.eaza.net
