Kampaň Let It Grow! 2016-2017

Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) spolu s Evropskou sítí vědeckých center a muzeí - European network of science centres and museums (Ecsite) a Botanic Gardens Conservation International (BGCI) vyhlásila na následující dva roky (2016-2017) novou kampaň nazvanou Nechme je růst, nechme je žít aneb Dejme šanci přírodě kolem nás („Let it grow“.)
Snahou těchto organizací je společně poukázat na ohrožení a snižování biodiverzity v původních evropských ekosystémech.

HLAVNÍ CÍLE KAMPANĚ

zvýšit povědomí veřejnosti o tom, co je to biodiverzita a proč je důležitá její ochrana pro udržení stabilních ekosystémů i pro existenci člověka
inspirovat komunity i jednotlivce ke zřízení „kousku živé přírody“ ve svém okolí
monitorovat stav biodiverzity napříč Evropou pro podporu zachování přírody pro budoucí generace

Co je to biodiverzita?

Pravděpodobně většina z Vás už někdy zaslechla termín "biologická rozmanitost" nebo biodiverzita, ale nejste si zcela jisti, co tento termín znamená, ani proč je to pro Vás a celou naši společnost důležité. Planeta Země se skládá z mnoha různorodých oblastí, od hlubokých oceánských příkopů až po nebetyčné hory. Téměř všechna tato místa jsou osídlena živočichy a rostlinami přizpůsobenými mnohdy i velice extrémním životním podmínkám. Propojením sítě vzájemných interakci mezi živými organizmy a neživou přírodou, tj. ovzduším, vodou a půdou se tvoří jedinečná společenství s názvem ekosystém.

Proč je biologická rozmanitost důležitá?

Ekosystémy jsou poměrně složité a člověk je teprve na cestě k pochopení způsobů a principů jakými fungují. V ekosystému najdete vše od jednobuněčných organismů až po gigantické stromy. Každá živá bytost je přizpůsobená k výkonu své funkce a hraje tak důležitou úlohu, která umožňuje udržet ekosystém zdravý a stabilní. Ztráta kteréhokoli druhu může mít nepředvídatelné důsledky. Pokud se bude snižovat biodiverzita, ekosystémy se stanou zranitelnými. Pokud dojde ke ztrátě určitého množství druhů, ekosystémy se nevratně změní, mohou také začít selhávat, což značně ovlivní život u jiných druhů - včetně lidí.

Jak prospívá biodiverzita lidem?

Zdravý ekosystém poskytuje rovněž velké množství výhod pro člověka a přispívá ke kvalitě našeho života. Zvířata a rostliny nám poskytují to, co vědci nazývají "ekosystémovými službami". Ať už je to opylení plodin, prevence před povodněmi, sesuvy půdy, nebo velké množství dalších funkcí.

Ohrožení evropských ekosystémů

intenzivní ekonomické využívání krajiny
rozšiřování měst
intenzifikace zemědělství
snižování biologické rozmanitosti (biodiverzity)
nápor nepůvodních druhů, které se chovají invazivně

Cílem kampaně je upozornit na skutečnost, že i evropské ekosystémy (nejen ty mimoevropské jako deštné pralesy) čelí ohrožení, dále podpořit ochranu místní biodiverzity, zvýšit zájem široké veřejnosti o okolní prostředí a zapojit ji do místních měření biologické rozmanitosti po celém kontinentu, poskytnout inspiraci k jednoduchým, ale účinným krokům, jak se na zachování a zvyšování místní biodiverzity podílet. K ochraně biodiverzity pomáhá také Úmluva o biologické rozmanitosti AICHI (Biological Diversity’s AICHI).

Jak zlepšit situaci

Každý z nás může a měl by přispět k ochraně okolního prostředí a k zachování biologické rozmanitosti. Výmluva, že jako jedinec nic nezmůžu, je špatná. Činy každého se počítají a mohou mít velký efekt. A mohou to být zcela jednoduché, ale velmi účinné způsoby.
Jedním z nich je i upravování zahradních koutků, teras, ale i malých balkónů na přírodě blízké prostředí. Pokud má někdo možnost, prostor a chuť, může v přírodním duchu pojmout celou zahradu a vytvořit si tak zahradu blízkou přírodě nebo-li živou zahradu.

Zahrada blízká přírodě neplní funkci pouze estetickou, ale i praktickou. Vedle míst k relaxaci a odpočinek pro lidi vytvoříme i prostor pro řadu živočichů i rostlin, kteří z naší krajiny mizí. Všichni tito živočichové ale mají své místo v ekosystému, ale v důsledku intenzivní činnosti člověka spojené se zásadními přeměnami krajiny postupně mizí. Ubývá motýlů, včel, dutinových zvířat. Některé druhy jsou dokonce na pokraji vyhubení. O včelách je známo, že jsou nejvýznamnějšími opylovači mimo jiné i hospodářských plodin. Bez jejich píle by za pár let lidstvo nemělo co jíst. A i další obyvatelé živé zahrady nám mohou být v mnoha směrech prospěšní. Oceníme to, pokud na zahradě pěstujeme ovoce a zeleninu a chceme se vyhnout umělým hnojivům a chemickým postřikům.

Význam živé zahrady

Taková zahrada vykazuje výrazně vyšší biologickou rozmanitost.
Díky přítomnosti přirozených predátorů nežádoucích druhů není nutné proti nim bojovat chemickými prostředky (biologická ochrana rostlin).
Vyskytují se zde opylovači rostlin, čímž nám zajistí dobrou úrodu.
Je zdrojem vody a potravy pro opylovače a další prospěšné druhy.
Nabízí prostor pro život ohrožených plazů a obojživelníků.
Kompostováním zbytků z kuchyně snížíme produkci odpadů.
Živá zahrada nepřetržitě produkuje plno „odpadu“, je tak nekonečným zdrojem přirozeného hnojiva.
Taková zahrada plní pro svou rozmanitost i funkci estetickou.
Může být zdrojem zeleniny a ovoce od jara až do zimy.
Obhospodařováním půdy dojde ke zlepšení jejích vlastností.
Vzrostlá zahrada působí jako hluková a optická zábrana.

Základní podmínky pro existenci živočichů v zahradě jsou voda, dostatek potravy, úkryt a místo k rozmnožování. Zajistit tyto podmínky není nijak komplikované, stačí vytvořit několik vhodných míst.
Některé prvky přírodní zahrady najdete i na řadě míst v areálu naší zoo, kde můžete získat podrobnější informace.

Několik rad při zakládání přírodní zahrady

Koncipujte celou, nebo jen část zahrady jako přírodní, na velikosti opravdu tak nezáleží.
Nepoužívejte (nebo velmi omezte) chemické přípravky na ošetřování zahrady – nesvědčí hmyzu, ježkům, obojživelníkům, ale ani nám lidem, v přírodě, kde nezasahuje člověk je vše v rovnováze.
Vysaďte v zahradě byliny, keře i stromy.
Upřednostňujte původní české druhy bylin, keřů a stromů – nepotřebují zvláštní péči, aby prospívaly.
Kompostujte biologický odpad ze zahrady i z kuchyně.
Nesekejte trávník příliš často.
Nevypalujte trávník, nepalte listy.
Sázejte rostliny, které jsou pro člověka a pro zvířata zajímavé a prospěšné svými plody a květy.
Rostliny volte tak, aby od jara do podzimu na zahradě stále něco kvetlo.
Poskytněte příbytek nejrůznějším živočichům (budky, dutiny…).
Nepřenášejte rostliny z přírody do zahrady, ani nesaďte do přírody zahradní druhy rostlin.
Neizolujte zahradu od okolí budováním špatně prostupných zábran.
Poskytněte živočichům přístup k vodě vystavěním napajedla nebo zahradního jezírka.

Stromy a keře

Nejlepší a nejpřirozenější úkryt pro ptáky i řadu drobných savců představují stromy a keře. Nejlépe se pro tyto účely hodí např. lísky, bezy, jeřáby, šípkové růže, jalovce, svídy, habry, hlohy, břečťany, skalníky, tavolníky, dřišťály, dříny apod. Plody mnohých dřevin slouží živočichům i jako potrava, květy jsou zdrojem pylu a nektaru pro hmyz. Stromy jako lípa, jeřáb a ovocné stromy prospějí nejen hmyzu a ptákům, ale nezanedbatelný užitek z nich má i člověk. Některé druhy keřů se dokonce dají upravit do podoby živého plotu a zastoupit tak nevzhledné betonové zdi. Opravdu živý plot může vytvořit ptačí zob obecný, jehož černé bobule mají v oblibě ptáci, kalina obecná s ozdobným květenstvím a výraznými červenými plody, svída krvavá, dále pak keře pichlavé, s hustým větvovím – voňavá růže šípková, trnka obecná a hloh obecný – druhy jejichž plody jsou jedlé a mají všestranné využití. Tyto keře rádi vyhledávají ptáci pro stavbu hnízd a navíc poskytují úkryty před predátory pro malé živočichy. Čmeláci a noční motýli mají v oblibě žlutobílé trubkovité květy zimolezu pýřitého. Vysoký živý plot (2–6 m) vytvoří líska obecná, která navíc plchům a veverkám poskytne chutné oříšky. Do podmáčených zahrad se výborně hodí vrby – vrba jíva, košíkářská a nachová.

Květinová louka

Bylinný porost v přírodní zahradě má být druhově bohatý, aby poskytoval hmyzu dostatek potravy. Je dobré aspoň část zahrady nesekat nakrátko, a pokud budeme stávající trávník kosit stále méně a necháme květiny jednoduše prorůst, pak se trávník během 3 až 5 let přemění na květinovou louku. Na louce můžeme udržovat cestičky a jinak ji stačí posekat dvakrát ročně. Nepotřebuje zavlažování, je ideální mezi stromy, na lemy podél živých plotů. Nově založenou louku můžeme také osít lučními květinami a travinami a nechat „divoce“ růst a kvést. Osivo lze zakoupit v hobby obchodech. Měly by v něm být zastoupeny různé druhy travin a bylin, které poskytnou potravu motýlům, ať už dospělým nebo housenkám, také včelám, čmelákům a dalšímu hmyzu. V přírodě ubývá motýlů, ale také včel, které jsou nejvýznamnějšími opylovači, což má velký význam pro existenci člověka.

Příklady vhodných rostlin

pro housenky motýlů: kopřiva dvoudomá, jetel luční, fenykl obecný, kopr vonný, řebříčky aj.
pro dospělé motýly: zvonek rozkladitý, kopretina bílá, silenka nadmutá, hvozdík kartouzek, chrastavce, kakosty, hrachory, rozchodníky, oman, řebříčky a také bylinky jako levandule, šalvěj, dobromysl, rudbekie
pro včely: polní plodiny (jetel, řepka, vojtěška, pohanka, slunečnice, kmín), luční květiny (pampeliška, chrpa, třezalka, divizna, mateřídouška, hluchavka), dřeviny, jakými jsou třeba vrba, bříza, buk, lípa či borovice a většina ovocných stromů
pro čmeláky: vrba jíva, hluchavky, zvonky, floxy, pampelišky, mateřídouška, jetel, chrpa, třezalka, mák, divizna

Nejen motýlům, ale i jinému hmyzu přijdete vhod i krmítkem pro motýly. Jako krmítko poslouží molitanový váleček namočený do sladkého roztoku a také mističky naplněné šťávou z ovoce. Celek je vhodné opatřit stříškou proti dešti.

Více informací najdete i v zoo na Motýlí louce.

Skalka

Na skalnatých zídkách, skalkách či hromadách kamení nachází útočiště mnoho druhů bezobratlých živočichů ale také plazů či obojživelníků. Ponechte na Vaší zahradě koutek s kameny, případně ještě zkombinujte se štěrkopískovou vrstvou pro ještěrky. Ještěrky a ropuchy se živí menším hmyzem, ale pochutnají si i na drobných plžích. V České republice se jedná o chráněné druhy.
Do štěrbin mezi kameny lze vysázet i suchomilné rostliny jako jsou netřesky, mateřídoušky, v případě užitné zahrady i bylinky jako bazalka, oregano, tymián, rozmarýn, levandule, majoránka a šalvěj.

Mrtvé dřevo

Pro vývoj mnoho druhů brouků je ideální pomocí zbudovat tzv. broukoviště. Jedná se o skupinu různě velkých kmenů či špalků volně na zemi položených či částečně zapuštěných v zemi. Ideální úkryt pro malé obratlovce i bezobratlé představuje hromada větví a polen umístěná např. v odlehlejším koutě zahrady. Taktéž ponecháním starého pařezu poskytnete mnoha druhům hmyzu mj. i místo k přezimování. V zoo se můžete inspirovat u Broukoviště.

Jezírko

Přírodní jezírko poslouží na zahradě jako zdroj vody pro ptáky, hmyz a mnoho dalších živočichů, nebo jako domov pro obojživelníky, ryby, vážky či jiné bezobratlé. Pokud bude jezírko dostatečně velké, může posloužit i Vám ke koupání. K vybudování můžete použít buď rybniční fólii, nebo si zakoupíte již zhotovené plastové jezírko. Dá se vymyslet i napájení na dešťovou vodu. Minimálně 1/3 by měla tvořit mělčí zóna, která po osázení vodními rostlinami zastane funkci kořenové čističky přirozeně čistící vodu. Další část ale musí být naopak co nejhlubší (pokud možno více než 80 cm), aby se v létě rybník nepřehříval a nesloužil jako líheň pro komáry, v zimě aby naopak nepromrzl. Jezírko nesmí mít kolmé břehy, aby se nestalo pastí pro živočichy. Vhodné je u břehu umístit šikmé prkno, nebo schůdky. Do jezírka nasaďte ryby, obojživelníci (žáby a čolci), hmyz (např. vážky, šídla, aj.) a ptáci se objeví sami. Možná se přistěhuje i užovka. Není-li na zahradě dost místa, pak nainstalujte alespoň na volném prostranství napajedlo, kde budete občas (nejlépe ale každý den) měnit vodu.
Více informací získáte v expozici Mokřady.

Kompost

Vytvořte si na zahradě kompost – místo, kam budete ukládat organický odpad ze zahrady či domácnosti, čímž si vytvoříte množství výživného humusu pro všechny Vaše rostliny v zahradě či doma. Dobře vedený kompost nahradí drahá hnojiva a pěstební substráty. Kompost obsahuje humus, který v půdě zadržuje vodu, v něm obsažené živiny zpřístupňuje mnohem lépe rostlinám, zachycuje škodlivé látky, přispívá k vyrovnávání půdní kyselosti, napomáhá zlepšování kyprosti a soudržnosti půdy, čímž dochází ke značnému snížení rizika půdní eroze, stimuluje růst a posiluje zdraví pěstovaných rostlin.
Kompostér si můžete zakoupit nebo jednoduše zbudovat sami. Jako velmi příjemný bonus je i značné snížení objemu směsného odpadu z domácnosti a tím v některých obcích i menší poplatek za odvoz odpadu. Navíc nás muže hřát vědomí, že náš bioodpad nebude hnít na komunální skládce a během rozkladu vytvářet skleníkové plyny.

Stavby pro živočichy

Ježkovník

Ježek, kdysi tak hojný, v poslední době mizí z naší krajiny. Díky svým bodlinám má dospělý ježek jen málo přirozených nepřátel, proto za poklesem početních stavů stojí hlavně člověk (doprava, málo úkrytů na zahrádce, sekačky, apod.) Ježek je schopen sežrat za den (respektive noc) téměř tolik potravy, kolik sám váží (hmyz, plzáci, dokonce i myši a hraboši). Tím je vydatnou pomocí při udržování přírodní rovnováhy na zahradě. Ježek může dlouhodobě žít pouze na zahradě, kde se nepoužívají chemické prostředky. Chceme-li přilákat na zahradu ježka, je vhodné mu někde v rohu zahrady připravit klidné místo k odpočinku - skupinu hustých keřů, kupku dříví a listí, volně přístupnou kompostovou hromádku, apod.
Všichni ježci si před zimou hledají úkryt. Tento účel může splňovat také chata nebo přístřešek, pod který si ježek zaleze. Pokud na zahradě nemáte podobné stavení, vyrobte ježkovník. Jedná se o bedýnku o rozměrech 40 x 40 x 15 cm, s otvorem velkým 10 x 10 cm, vnitřní přepážkou a přesahující voděvzdornou stříškou. Bedýnku je dobré vystlat trochou listí a sena a zapustit do země pod kompost či pod hromadu listí apod., aby nepromrznul. Když se ježkovi bydlení zalíbí, bude mu sloužit jako úkryt během celého roku.

Ptačí budky a krmítka

Ptáci nesmějí v živé zahradě rozhodně chybět! Velkou měrou se podílejí na udržování přírodní rovnováhy na zahradě.
Daří se jim nejlépe na chemicky neošetřovaných zahradách a tam, kde mají dostatek košatých stromů a hustých keřů (i v podobě živých plotů), které jim slouží k úkrytu i jako místo pro výstavbu hnízda. Nejvhodnější jsou stromy a keře, které bohatě kvetou a jsou zároveň významným zdrojem potravy pro hmyz, a navíc mají plody zajímavé pro ptáky i pro lidi. Pro ptáky jsou ptačí budky i krmítka jedny z nejdůležitějších staveb. Budky nahrazují ptákům hnízdní dutiny, kterých je v kulturní krajině nedostatek. Vhodné prostředí pro hnízdo lze také vytvořit pomocí svazku proutků přivázaného k silnější větvi nebo kmeni tak, aby vznikla jakási kapsa. Krmítka zase doplňují nedostatek potravy během zimního období. Obě zařízení si buď můžete vyrobit sami, nebo je už zhotovené zakoupit. Podrobný popis způsobu zhotovení budek naleznete na internetu. Do krmítek dáváme ptákům např. slunečnici, lůj a neslané tukové směsi, ořechy, jablka apod. Umístíme-li krmítko nedaleko okna, můžeme se pohodlně a pěkně zblízka radovat z přítomnosti vděčných strávníků.
Ptáci zvláště v horkém létě ocení také napajedla k pití i ke koupeli. Mohou to být mělké nádoby, prohlubně v kameni, malé fontánky, případně také kůly s plošinkou, na které lze umístit mělkou nádobu. Napajedla však musí být zabezpečena tak, aby se nestala servírovacím stolem pro kočky. Tato napajedla poslouží i hmyzu.
Různé typy budek najdete i v areálu zoo v blízkosti Ptačí louky.

Hmyzí hotel

Včely žijí nejen v početných společenstvech, ale více než 600 druhů (v ČR) patří k tzv. samotářským včelám. Oproti domácím včelám mají zásadní výhodu - stejně jako čmeláci - mnohé umí opylovat rostliny i za nepříznivého počasí. Protože netvoří společenstva, plodná je každá samička a pro svá vajíčka si musí připravit hnízda.
Jenže v důsledku změn v krajině těchto druhů ubývá – mizí jejich přirozené prostředí s vhodnými hnízdišti a úkryty. Zemědělská krajina i okrasné a příliš „uklizené“ zahrady vhodné prostředí těmto živáčkům neposkytují. Jako útočiště jim může posloužit jednoduchý příbytek, který nahradí jejich původní prostředí. Připravte těmto tvorům příbytek a pozvěte je i do Vaší zahrady. Obydlí vůbec nemusí být nijak velké. Samotářským včelám stačí rovné, alespoň 10 cm hluboké, vodorovné dutiny o průměru 5-10 mm navrtané do dřeva či do hlíny. Jakési včelí jeskyně…
Kdo patří k nejčastějším „zákazníkům“ takového hotelu? Jsou to včely s pozoruhodnými jmény, která leccos vypovídají o způsobu jejich života: čalounice, zednice, maltářky, pilorožky, pískorypky, drvodělky, chluponožky ad. V hotelu se rády zabydlují i další druhy užitečného hmyzu – samotářské vosy, zlatěnky, zlatoočka, slunéčka, škvoři apod.

Pomoci jim lze velmi opravdu snadno a jednoduše:

Pískorypkám, chluponožkám či ploskočelkám a dalším druhům, které si hrabou chodbičky, dobře poslouží suchá květinová zídka, skalka nebo odkrytý písčitý sráz.
Drvodělkám postačí trouchnivý pařez v koutě zahrady.
Zednice, maltářky či čalounice potřebují už hotové dutinky, které si pak podle potřeby „zazdí“.

Hmyzí hotel můžete velice jednoduše zhotovit i na vlastní zahrádce. Použít lze prakticky cokoliv – od polínek dřeva, větévek, dutých stébel trav, slámy, mechu, cihel atd. Do polínek a cihel stačí vyvrtat díry různých průměrů (nejlépe o průměru 3-10 mm a hloubce 10 cm), navršit na sebe a vytvořit voděvzdornou stříšku. Hmyzí hotel se doporučuje umístit na závětrné slunné místo a pak už jen sledovat, jak se např. vosy a včely v hotelu zabydlují (což poznáme podle zavíčkovaných otvorů). Jeden takový hmyzí příbytek najdete v zoo na Včelí stezce.

Samotářky jsou věrné svému bydlišti, další a další generace těchto včelek žije na stejném místě, ve stejných úkrytech a tak můžou dlouhodobě poskytovat služby naší zahradě. Včely samotářky jsou plaché, v žádném případě nejsou útočné a nebezpečné.

Čmelín

Čmeláci jsou mnohem zdatnější opylovači než včely, protože si poradí i s dlouhými úzkými květy, do kterých včely svým sosákem nedosáhnou, navíc na rozdíl od včel jim nevadí ani déšť, ani chladné jarní počasí, což může být pro úrodu mnohdy rozhodující.
Čmelín můžete vyrobit sami, případně také koupit hotový. V podstatě je to bedýnka ze silných prken (vnitřní prostor nejméně 22 x 18 x 25 cm nebo 25 x 25 x 30 cm) s vletovým otvorem (10-12 mm nebo 24-26 mm), od kterého vede zahnutá chodbička (např. kus trubky) simulující vstup do myší díry. Před vchodem může být umístěno česno – „ranvej“ pro vzlet a přistávání čmeláků. Chybět nesmí ani větrací otvor. Čmelín je třeba vyplnit přírodním materiálem, jako např. krejčovskou vatou, koudelí nebo roztrhanými bavlněnými hadříky smíchanými se suchým mechem.

Čmelín je nutné umístit ve stínu - je možné jej zavěsit na stěnu nebo postavit na nižší podstavec či nožky ponořit do nádob s olejem (opatření proti mravencům). Každý rok na podzim je třeba jej vyčistit a vložit nový hnízdní materiál.
Více na www.cmelaci.cz.

Budky pro netopýry

Netopýři žijící v ČR jsou hmyzožraví a každý jedinec je schopen za noc ulovit množství hmyzu odpovídající až 1/3 jeho hmotnosti. Jejich trus lze navíc použít jako hnojivo. Netopýrům nejlépe poslouží za úkryt dřevocementové, případně dřevěné budky zavěšené na jihovýchodní až jihozápadní stěně budovy minimálně 3 m vysoko, s volným letovým prostorem před vchodem do budky.