Zoo Ostrava chová osm druhů jelenů. U poloviny z nich mohou návštěvníci pozorovat ve výbězích letošní mláďata. V prvních dnech po porodu nebývají kolouši vidět, jsou ukryti v trávě nebo pod keři, stranou od stáda i matky. Tato strategie ochrany mláďat před predátory funguje rovněž ve volné přírodě u našich srnců a jelenů (i zajíců a dalších savců). Lidé ji ale často mylně vyhodnotí, myslí si, že matka opustila mládě a je třeba ho zachránit. V převážné většině případů však není naše pomoc nutná. Naopak může způsobit nenávratné škody. Znalost zvířat a respektování jejich přirozeného chování je základem ochrany ohrožených druhů – v přírodě i v lidské péči!

Kolouchy mohou lidé pozorovat ve výbězích napříč celým areálem. Nedaleko vstupu do zoo jsou ve výběhu wapiti sibiřských čtyři mláďata – dva samečci a dvě samičky. První přišlo na svět 27. května, poslední 10. června. Celkem čítá stádo tohoto mohutného jelena 15 členů, a je tak aktuálně největším stádem v rámci evropských zoo. Další kolouši jsou k vidění uprostřed zoo v expozici Vadtha ni – Chrám gibonů. Jedná se o dvě mláďata jelínků vepřích, kteří zde sdílejí výběh s gibony bělolícími. Obě jsou to samičky narozené 31. května a 14. června. Ve stádě siků vietnamských, kteří mají výběh ve spodní části areálu, jsou čtyři už starší kolouši narození v průběhu března. I zde jsou dva samečci a dvě samičky. Čtyři kolouši jsou i ve stádě axisů indických – tři samečci a jedna samička. Dva samečci se narodili už v únoru, zbylá dvě mláďata přišla na svět až začátkem června. Chovné stádo axisů obývá výběh Indie, který je součástí ostravského safari a návštěvníci jej uvidí při projížďce safari expresem. O všechna mláďata jejich matky příkladně pečují, žádné nebylo a není opuštěné.

Samotný kolouch neznamená opuštěný kolouch

Několik dnů po narození nejsou malí kolouši ve výbězích zpravidla vidět. U většiny jelenovitých zůstává mládě přikrčeno v trávě, pravděpodobně aby se ukrylo před predátory. Jeho matka se zdržuje opodál a pravidelně je přichází zkontrolovat a nakrmit. To platí i pro zástupce jelenovitých v naší přírodě, který se hojně vyskytuje často i v blízkosti lidských sídel – srnce obecného. V jarním období mohou lidé při procházce, kosení trávy apod. na schoulená mláďata srnců narazit. V domnění, že jsou opuštěná, je seberou a předají do některé ze záchranných stanic. Ovšem ve většině případů se o opuštěná mláďata nejedná!

V žádném případě bychom se mláďat nalezených ve volné přírodě neměli dotýkat (a to ani v případě nepříznivého počasí)! Netýká se to jen kolouchů, ale také malých zajíčků, ježků a dalších savčích mláďat. Divoká zvířata se člověku vyhýbají, a proto i lidský pach na mláděti způsobí, že jej samice zpravidla opustí. Navíc odchov mláďat volně žijících zvířat člověkem je velmi obtížný a ne vždy úspěšný! Může také dojít ke změnám v přirozeném chování zvířete, takže jej už většinou není možné vrátit zpátky do přírody.

Nehodnoťme chování zvířat lidským pohledem, ale respektujme přírodní zákony a vazby, byť se nám mohou zdát podivné až kruté. Při setkání se zvířaty je pozorujme zpovzdálí a snažme se do jejich života raději nezasahovat, ona sama nejlépe vědí, co dělat. Nezachraňujme zbytečně mláďata, která to nepotřebují.

Zpět na novinky