Novým, v zoo doposud nechovaným druhem, je kolonok. Lasicovitá šelma původem z Asie. První jedinec tohoto ne příliš často chovaného druhu je k vidění v komplexu Vadtha ni – Chrám gibonů, v expozici po veverkách šedobřichých, jejichž chov byl v zoo naopak ukončen. 

Samce kolonoka (Mustela sibirica) jsme získali z německé Zoo Erfurt. Kolonok je zástupcem čeledi lasicovitých (Mustelidae), který v historii zoo doposud nebyl chován. Čtyřletý samec je k vidění v upravené expozici v expozičně-chovatelském komplexu Vadtha ni – Chrám gibonů, kde nahradil veverky šedobřiché. Pro chov veverek se tento prostor ukázal jako problematický, proto se zoo rozhodla pro změnu druhové skladby. Chov veverek šedobřichých byl v této expozici dlouhodobě problematický a neudržitelný. I přes četné změny se expozice pro tyto hlodavce ukázala jako nevhodná. Kolonok je oproti yzvíře, kterému naopak můžeme poskytnout optimální podmínky. Jedná se o druh, který dobře zvládá zimu, proto by mu také naše expozice měla vyhovovat. Zatím pobývá v horním patře expozice, časem mu zpřístupníme i spodní část. 

Přirozený areál rozšíření kolonoka zahrnuje střední a východní Rusko, Mongolsko, Severní a Jižní Koreu, Japonsko (Hokkaido), Čínu, sever Indie, Bhútán, Nepál, Laos, Myanmar, sever Thajska a severní Vietnam. Byl také zavlečen na některé japonské ostrovy. Obývá lesy, lesnaté stepi a hory. Další stanoviště, kde se kolonoci mohou zdržovat, zahrnují okolí řek, bažin a oblasti s hustým pokryvem vegetace poblíž lidských sídel a polí. Živí se převážně lovem malých savců (hlodavců, pišťuch), ale v jeho jídelníčku se objevují také obojživelníci, ptáci, vejce, ryby a bezobratlí. Požírá i plody. Aktivní je především v noci a za soumraku. Přes den většinou odpočívá v dutinách pod kořeny, v kmenech stromů, upravených norách po hlodavcích, pod skalními převisy apod. Žije samotářsky, interakce mezi samcem a samicí probíhá především v době rozmnožování, tj. koncem zimy a začátkem jara. Mezi samcem a samicí je výrazný váhový rozdíl, samci váží od 650 do 820 g, samice jsou zhruba o polovinu lehčí (360–430 g). Po 33–37 dnech březosti rodí samice od 2 do 12 mláďat. 

Kolonok je především pozemní zvíře, ale umí skvěle šplhat, a také plavat. Dle Červeného seznamu IUCN je klasifikován jako druh málo dotčený (Least Concern), nicméně kolonoci jsou často loveni pro jejich srst používanou v oděvním průmyslu. Občas bývají pronásledováni jako škůdci, neboť jsou schopni ulovit domácí drůbež. Většinou jsou však tyto šelmy vnímány pozitivně, neboť regulují stavy volně žijících hlodavců. V evropských zoologických zahradách je tento taxon chován poměrně vzácně. V současné době čítá evropská populace 47 zvířat v 17 institucích. I proto bychom se rádi tomuto druhu věnovali, neboť u takto rychle se rozmnožujícího zvířete může při malé velikosti populace velmi rychle dojít k vymizení z lidské péče.

Zpět na novinky