Korunáč Sclaterův (Goura sclaterii) obývá v ostravské zoo Voliéru Papua, do které mohou návštěvníci vstoupit a užít si bezprostřední blízkost zvířat – nejen korunáčů, ale i dalších pestrých papuánských ptáků. Nyní je mezi nimi k vidění i historicky první mládě největšího holuba světa. Odchov se podařil po dlouhých 15 letech!

Korunáči jsou mohutní novoguinejští holubi charakterističtí svým modrofialovým zbarvením a výraznou chocholkou na hlavě. Celkem rozeznáváme čtyři druhy, které se od sebe mírně liší zbarvením i tvarem chocholek. Areály jednotlivých druhů se částečně překrývají a jsou známy i případy mezidruhového křížení. Korunáči tráví mnoho času sběrem potravy na zemi, hnízdí však v korunách stromů. Živí se především ovocem a drobnými bezobratlými.

Chov korunáčů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava začal v roce 2011. Současný chovný pár tvoří sedmiletý samec původem ze zoo v dánské Kodani a mladá samice ze zoologické zahrady v německém Duisburgu. Samici jsme získali v roce 2024, kdy byla teprve rok stará. Vzhledem k jejímu nízkému věku byli oba ptáci dlouho odděleni a postupně si na sebe zvykali přes pletivovou stěnu. Samci mohou být velmi nevyzpytatelní, proto bylo důležité, aby se seznamovali bezpečně a nemohli si vzájemně ublížit. Spojení páru na jaře roku 2025 proběhlo bez problémů a ptáci začali okamžitě harmonizovat. Během námluv se samec samici „uklání“ a vydává dunivé zvuky.

Necelý měsíc po spojení chovatelé pozorovali oba partnery, jak ve voliéře hledají větve a přenášejí je do zázemí. V zázemí jsme proto umístili velké hnízdní koše na vyvýšená místa. Jeden z nich pár přijal a postupně jej vystlal větvemi. Následovala první hnízdění a pokusy o odchov mláděte, pár však zpočátku úspěšný nebyl. Do hnízdění jsme přesto nikdy nezasahovali. Korunáči jsou dlouhověcí ptáci a potřebují získat zkušenosti, aby byl odchov úspěšný. Rodiče se na hnízdě střídají a jejich výměna musí být co nejrychlejší, aby mládě zejména v prvních dnech života neprochladlo. Dalším úskalím je správné krmení takzvaným holubím mlékem, které se rodičům vytváří přibližně během prvních dvou týdnů po vylíhnutí mláděte. Poté mládě postupně přechází na pevnou stravu. Letos pár zahnízdil poprvé v březnu a po měsíční inkubaci se opět vylíhlo živé mládě. Tentokrát byli rodiče úspěšní a mládě necelé čtyři týdny po vylíhnutí opustilo hnízdo. Momentálně jej rodiče vodí ze zázemí do průchozí voliéry Papua, kde jej mohou s trochou trpělivosti pozorovat i návštěvníci.

Odchov mláďat korunáčů není jednoduchý. Tito ptáci jsou obecně velmi citliví na stres během hnízdění. Jejich mláďata jsou proto v lidské péči poměrně vzácná. Chovu korunáče Sclaterova se aktuálně věnuje 27 zoologických zahrad v Evropě, avšak za poslední rok zaznamenaly odchov mláďat pouze čtyři instituce, mezi nimi poprvé i Zoo Ostrava. Ve volné přírodě jsou korunáči ohroženi především ztrátou přirozeného prostředí a lovem, proto je úspěšný chov těchto majestátních ptáků v lidské péči důležitý pro udržení záložní populace pro případ, že by v jejich domovině došlo k výraznému poklesu početnosti.

Zpět na novinky