Supy mrchožravé chováme už několik desetiletí, aktuálně dva páry těchto nejmenších evropských supů. Od roku 2021 se jeden z nich pravidelně rozmnožuje a odchovává mláďata. Druhý pár sice snáší oplozená vejce, ale nevydrží sedět po celou dobu inkubace. Chovatelé jejich vejce již několik sezón inkubují v líhni. Pro vylíhnutá mláďata pak využívají náhradní rodičovské páry v některé z českých zoo. Letošní rok ale vše probíhalo jinak a všechna mláďata se podařilo odchovat v Ostravě. Většina by mohla létat ve volné přírodě.

Jeden pár supů mrchožravých je chován v zázemí, druhý mohou návštěvníci vidět v jedné z voliér dravců nedaleko expozice Na Statku. Letošní hnízdní sezóna byla mimořádná. Oba páry, resp. samice snesly dvě vejce. Obě snůšky proběhly krátce po sobě. Pár v zázemí inkuboval vejce tradičně sám. Vejce snesená párem v expoziční části, která sice jsou oplozená, ale ptáci spolu úplně neharmonizují, odebrali chovatelé ihned do inkubátoru. Mláďata se líhla postupně s přirozenými rozestupy od 29. května do 14. června, což se později ukázalo jako velká výhoda. Letos byl v zoologických zahradách u supů mrchožravých nedostatek vhodných pěstounských párů. Rodičovský pár v zázemí odchovával svá mláďata bez problémů, a protože byl z minulých let zvyklý na naše pravidelné kontroly hnízda, rozhodli jsme se využít zkušenosti kolegů z pražské zoo, kde se dařil odchov tří mláďat pod jedním párem. Supi mrchožraví obvykle odchovávají právě jen dvě mláďata.

Podložení třetího mláděte proběhlo nad očekávání hladce, což chovatele přivedlo k rozhodnutí zkusit podložit i čtvrté mládě. A povedlo se! Rodiče se od začátku svědomitě starají o všechna mláďata – dvě vlastní a dvě adoptovaná. V tuto dobu je to už měsíc a půl, mláďata prospívají dobře a už také začala podnikat průzkumné cesty v těsném okolí hnízda. Dostali již také identifikační čipy a kroužky. . Z výsledků testů DNA už víme, že se jedná o tři samce a jednu samici. V současné době jednáme s koordinátorem chovu supů mrchožravých o tom, zda a kolik z nich bude vypuštěno do přírody. Prozatím se jeví, že většina by měla posílit volně žijící populaci supů mrchožravých v Bulharsku.

Pro další chov a vysazení do přírody je zcela zásadní, aby byla mláďata odchována přirozeně, tj. svými rodiči, příp. jiným párem supů. Pouze v nejnutnějších případech chovatelé při péči asistují a zejména v prvních dnech, které jsou rozhodující pro přežití mláděte, s odchovem pomáhají. „Podle našich dřívějších zkušeností, které se shodují i s pozorováním v jiných zoologických zahradách, může mezi mláďaty docházet k vzájemné agresi a vyhánění z hnízda mezi původními a přidanými jedinci. Proto je častou praxí mláďata v hnízdě střídat, a umožnit tak všem přirozený kontakt s dospělými jedinci. U nás ale zavládla mezi „sourozenci“ nezvyklá harmonie, a i proto jsme si mohli dovolit tento postup, který se ukázal jako správný. Vždy hraje velkou roli rodičovský pár, vitalita mláďat i zkušenost chovatelů. V našem případě se vše sešlo na výbornou.

V minulých letech poskytla Zoo Ostrava pro vypuštění do přírody již pět mladých jedinců supa mrchožravého, kteří byli přirozeně odchovaní svými rodiči, případně pěstounským párem. Všechna byla vysazena v Bulharsku v rámci projektu Green Balkans.

Sup mrchožravý (Neophron percnopterus percnopterus) je menší druh supa, který se vyskytuje v severní a východní Africe kolem rovníku (izolovaná populace i v jižní Africe), dále v jižní Evropě, Malé a Přední Asii, na sever až po Kavkaz, na východ až do Indie. Upřednostňuje hlavně suché otevřené nížiny, zdržuje se i v blízkosti lidských sídel. Mezi supy má vcelku pestrý jídelníček – živí se mršinami, vejci, sbírá i drobné živočichy (ryby, plazy, hmyz). Jako jeden z mála živočichů umí používat nástroj – kámen, kterým rozbíjí velká vejce ptáků hnízdících na zemi, např. pštrosů. Hnízdo umístěné většinou na skalách je vzhledem k velikosti supa poměrně velké a působí neuspořádaně. Samice klade 1–2 vejce, inkubace trvá asi 42 dní. Mladí ptáci se od dospělých liší hnědým opeřením.

Zpět na novinky