V červnu byla čtyřčlenná skupina prasat visajanských přestěhována do nového, rozlehlejšího výběhu, který je součástí komplexu Klenoty Filipín. Předminulý týden se skupina tohoto vzácného filipínského druhu rozrostla o tři mláďata, která se mají čile k světu a jejich matka o ně příkladně pečuje. Jejich pohlaví zatím neznáme.

Rodina prasat visajanských v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava obývá od léta rozlehlejší výběh s porostem stromů, který připomíná jejich přirozené prostředí, a ještě více podněcuje zvířata k typickému chování – citlivým rypákem přerývají půdu a hledají potravu. Mezi čtyřmi dospělými jedinci mohou nyní návštěvníci zahlédnout tři miniaturní selata, která se narodila 13. září. Přestože je zatím jejich hlavním zdrojem potravy mateřské mléko, už také napodobují chování dospělých a učí se získávat potravu pomocí rypáku. Matkou mláďat je zkušená samice narozená v roce 2016, která odchovala už několik mláďat a příkladně se stará i o své nejčerstvější potomky. Podobně jako mláďata jiných druhů prasat mají i tato ochranné zbarvení v podobě kontrastního pruhování srsti, které časem zmizí. Skupinu dále tvoří otec mláďat (*2019) a dva mladí samci (*2024) – oba potomci chovného páru, kteří budou v průběhu příštích měsíců převezeni do jiných zoo. Chov prasat visajanských je koordinován na evropské úrovni v rámci EAZA ex situ programu (EEP). V současné době je v Evropě chováno 159 jedinců v 43 institucích. Za poslední rok se v evropských zoo narodilo 23 mláďat včetně těch ostravských, což je skvělá zpráva vzhledem k malému množství mláďat v minulých letech. I přesto jsou odchovy v zoologických zahradách relativně vzácné. 

Prase visajanské patří ve své domovině k druhům, kterým hrozí v důsledku lidské činnosti úplné vyhubení. V Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je zařazeno do kategorie „kriticky ohrožený“ (Critically Endangered), což je poslední kategorie před kategorií „vyhubený v přírodě“ (Extinct in the Wild). Chov v zoologických zahradách tak má zásadní roli při záchraně druhu, protože u těchto prasat hrozí, že v budoucnu vymizí z přírody úplně.

Prase visajanské (Sus cebifrons negrinus) je endemitem Západních Visajských ostrovů. V současné době přežívá již jen na ostrovech Negros (3. největší filipínský ostrov) a Panay. Jeho přirozeným prostředím jsou deštné lesy, které však rychle mizí v důsledku přeměny krajiny zejména na zemědělskou půdu. Kromě ztráty prostředí je nejvíce ohrožen nadměrným lovem a křížením se zdivočelými domácími prasaty. V jídelníčku prasete visajanského převládají hlízy, kořínky, nejrůznější plody, ale také drobní bezobratlí živočichové. Potravu hledá důkladným přerýváním půdy svým dlouhým a na pachy citlivým rypákem. Kypřením půdy a následným rozséváním semen v trusu společně s výživným hnojivem si vysloužil označení pralesní zahradník, čímž plní ve své domovině významnou ekologickou úlohu při obnově lesa.

Zpět na novinky